Hudební veletrh

Paralelně s Musik messe probíhala další výstava „prolight + sound“. Jaká byla atmosféra na této výstavě lze vidět na těchto obrázcích.

Ze všech relativně složitých technologických zařízení pro zvuk a světlo zde zmíním jedno jediné, které se od tradičně pojatých efektů lišilo tím, že používalo jako hlavní prvek vodu. Jednalo se o produkt WaterGraphic od firmy WaterShow. Toto zařízení umělo zobrazit jakýkoli jednoduchý symbol pomocí padajících kapk vody, přičemž symbol stačil nakreslit na obrazovku tabletu. Nejlépe to lez vidět zde :

Kromě hudebních nástrojů, aprátu a příslušenství si našli na veletrhu místečko i prodejci jiných zařízení. Například firma BrainLight mi chtěla nabídnout jedno z luxusních masážních křesel.

Velkou prezentaci uvnitř i venku zde měly automobily Mini Cooper, které jsou nyní v Německu vidět opravdu na každém rohu vedle tradičních značek jako Audi, Volkswagen, Mercedes, BMW aj.

Harley-Davidson zase posloužil jako kulisa k prezentování televizní techniky …

V rámci Music messe jste mohli shlednou v rámci Vintage koutku nejen slavné kytary a aparáty, ale i nablýskané modely aut.

Z různých vynálezů, které se nehodí do hlavních kategorií bych ještě vyzdvihnul klávesnici firmy „the music typing keyboard“, která na první pohled vypadala jako běžná dřevem vytuněná PC klávesnice, ale při bližším ohledání se z ní vyklubala klávesnice přímo určená k psaní not. S takovou klávesnící zaplníte notovou osnovu velmi rychle, přesně a navíc si můžete vaše notičky uložit a později znovu zeditovat, nebo vytisknout muzikantům.

Kombinací tradičního kytarářského řemesla a moderních technologií může vzniknout něco, co předváděla firma PlekHaus. Ta zde měla k dispozici stroj, který umí „oskenovat celý hmatník kytary“ při natažených strunách – to je důležité protože většiny kytarářů při drnčících strunách nejdříve samotné struny sundá a pak teprve pracuje na seřízení pražců a hmatníku (z čehož neplynou moc dobré výsledky). Stroj Plek to tedy zvládá a umí i pražce náležitě obrousit.

Samozřejmě, tam kde jsou elektrické kytary nemohly chybět ani zesilovače a efekty. Výrobci efektů byli rozprostřeni po všech halách, logicky jejich malé výstavky zabraly relativně málo místa. Někteří z nich dokonce vystavovali formou vitrínek, ve kterých byly efekty umístěny vlastně jen pro ukázku a „aby se o firmě vědělo“.

Výrobci zesilovačů už zabírali větší prostory. Moje první cesta vedla k firmě Marshall, která zde představila nejen svojí klasickou produkci lampových i tranzistorových aparátů (vyzkoušel jsem jejich microstack a  byl jsem příjemně překvapen), ale byly zde i reproduktory s krásným potiskem, které lákaly oči návštěvníků. Nejvíce je ale asi upoutalo Marshallí superauto (viz foto). Techniky orientované návštěvníky mohla zaujmout dvojice vnitřků lampových zesilovačů. Jeden byl několik desítek let starý, zachovaný snad v nějaké garáži a k němu na ukázku vystavovatel přidal stejný model vyráběný nyní opět metodou point-to-point, ale logicky ze součástek, které jsou k dispozici dnes.

Výrobci  se samozřejmě předháněli v originalitě svých projeních stánků, přičemž Orange na to šli od lesa. Vytvořili celý svůj stánek ze svých krásných oranžových beden. Vystavili zde spoustu zesilovačů, přičemž všechny jejich „terroristické“ zesilovače vypadaly velmi pěkně, ale nejroztomilejší byl Mikro Terror. K vidění i vyzkoušení byl také oranžový hudební počítač „Musician’s personal computer“.

Meyi ostatními vystavovateli nechyběly známé firmy jako Hughes&Kettner, německý Diezel, EVH, Torque, Laney, Peavey. Designově zaujala firma Budda se svým opravdu stylovým, kůží potaženým modelem Mark Nason. Pěkně vypadaly černočervené variace Englu, Carlsbro se blýsklo s jedním výrazně vintage modelem…
Netypický zesilovač Monolit s s vestavěným boxem ve formě vysoké věže, předvedla místní německá firma Tonehenge.

Moderním a zajímavým vzhledem se prezentoval výrobce MLC amplifiers. Kovový vzhled těchto zesilovačů s příjemnými liniemi byl úchvatný. Po krátkém rozhovoru s výrobcem jsem zjistil, že tyto zesilovače pocházejí z Polska. „Z Polska znám zesilovače Laboga“ sdělil jsem vystavovateli, abych jej ujistil, že mi jejich země není cizí. „Ano, Laboga je firma mého strýce“ odvětil mladý výrobce a já se nestačil divit, jak se v jedné rodině mohou nalézt dva takto špičkoví výrobci zesilovačů. Aby toho nebylo málo, firma vyrábí také různé custom pedalboardy, vesměs opravdu bytelné krabice šité na míru…

Určitě se podívejte na výrobek BenkCube, což je hodně atypické kombo určené nejen pro pouliční hraní. Bohužel, technické informace jsou především v němčině…

Mezi klasické „formy“  zesilovačů bych ještě zařadil třeba německé Preus’n Konig.

Co se týče efektů a multiefektů, docela výraznou roli zde hrají výrobky Applu. Na jejich iPhonech a iPadech se dá hrát na kytaru, bicí i klávesy, jde z nich vytvořit rekordér nebo základovou stanici pro muzikanty. iPady byly prostě všude, nejen v rukou technologicky vyspelých muzikantů. Například ve stánku Digitechu bylo zprovozněno hned několik konzolí IPB-10, které vlastně neumí nic jiného než udělat z iPadu odolný pedalboard. Zajímavý je i koncept iStompu, což je krabička, která sama o sobě také neumí nic, ale stačí připojit iPhone, stáhnout jednu z mnoha modulací reálných krabiček (Big Muff, Boss, MXR, …) a vaše krabička se probudí k životu.

Mezi klasickými firmami, které se zabývají výrobou multiefektů a podlahových procesorů se nově začíná objevovat firma NUX. Ještě nedávno jsem narazil na jejich neumělé dětsky vyhlížející levné krabičky a nějaký první pokud o digitální multiefekt a nyní na Musik messe už firma vystavovala několik typů krabiček a zesilovačů, mezi kterými mě zaujaly hlavně stompboxy tzv. Force série, které v sobě obsahovaly vždy přes desítku různých simulací podle zaměření stompboxu – v podstatě něco na způsob modelerů od line6, přičemž NUXy obsahovaly navíc ještě barevný displej, který imitoval reálné knoflíky a jejich natočení podle nastavených parametrů.

Z tradičních multiefektů zde byly k vidění např. Zoomy …
Z novějších firem bych zmínil Source audio a jejich Soud block.

„Švýcarský nůž pro baskytaristy“ – tak sama svoje výrobky nazývá firma Ruppert Musical Instruments. Jejich tvůrce mi řekl, že si původně musel postavit sám efekty podle vlastní potřeby, protože mu nic jiného nevyhovovalo (už jste někdy něco podobného slyšeli u jiných výrobců? Já asi stokrát :-). Nicméně efekty si údajně během několika měsíců našly mnoho zajímavých interpretů a na první pohled také nevypadají úplně typicky (vevnitř pak najdete např. galvanické oddělení apod.)

Pokud byste chtěli ale opravdu unikátní kousek - jediný na světě, který nikdo jiný nemá, pak doporučuji Jam Pedály, které disponují ručně malovaným šasi. Samotné malování jste dokonce mohli shlédnout přímo na Musik messe.

Abych neopoměl něměcké výrobce efektů, tak jedním z několika byli např. ORION Effekte.

Co se týče bicích nástrojů, v hale bylo desítky různých sestav či jednotlivých kousků bicích.

Největším lákadlem pro mého kolegu byl autogram Nicka McBraina z Iron Maiden.

Bicí bylo možné si vyzkoušet, ale v mnoha případech se zde objevovaly i „elektronické bicí“, do kterých bušili bubenící naprosto neslyšně a požadované zvuky si vychutnávali ze sluchátek. S tím souvisí i nabídka různých elektronických modelů pro bicí.

Z nějakých gadgetů jsem objevil například tenhle prodloužený kopák …

… nebo Drumport, který je konstruován pomocí pokročilého matematického algoritmu tak, aby vytáhnul z kopáku ten nejlepší možný zvuk…

Kromě bicích sestav, činelů a těchdle různých gadgetů byly vystavovány i všelijaké obrovské gongy, tympány nebo dokonce megaobří xylofony. Nechybělo spousta domorodých nástrojů od bong přes různá chrastítka z „vyschlých ořechů“.

Kupodivu hned na několika místech jsem narazil na dřevěné bedny zvané cajony, které navzdory své jednoduchosti dokáží nahradit celou bicí sestavu a to doslova. To však platí hlavně pro nějaké jednodušší rytmy, různé pouliční hraní apod. Slayer na cajony asi nezahrajete
Protože tyhle Cajony jsou navzdory své jednoduchosti docela drahé, nabízí firma Sela cajon stavebnice, pomocí nichž a akušroubováku si Cajon sestavíte sami a ušetříte.

Základní fakta o Musik Messe jsem popsal na Instrumentu. Na tomto místě je prostor pro představení všech zajímavostí, které jsem měl možnost na veletrhu vidět.

Kytary bylo možné obdivovat v hale 3 a 4. Z oficiálního letáku to sice vypadalo, že právě hala 3 je ta, ve které bude celá produkce kytar, ale ve skutečnosti jich bylo mnohem více v hale 4 společně s bicímí a perkusemi. V hale 3 jsme u vedle kytar zase naopak mohli vidět i harmoniky, publikace, tablatury apod.

Z vystavovatelů se sešla většina významných hráčů, ale v některých menších stáncích bylo možné narazit i na různé drobné inovátory. Jedna z firem, která mi osobně chyběla byla B.C.Rich, kterou jsem nedohledal ani s pomocí personálu. Naopak „američtí“ konkurenti jako Dean, ESP, Jackson nechyběli a byly tu i mnohem menší firmičky a samostní luthieři. Namátokou třeba Ritter, Trussart, Ziggy aj.

Asi nejpěknější stánek předvedl německý Warwick distribution, který nejen vyrábí basy Warwick, ale i distribuuje spoustu věcí například aparatury Framus. Warwickovský stánek byl poměrně prostorný, tvořený v podstatě jakoby menší halou vytapetovanou imitací červených cihel. Na stěnýách visely zlaté obrazové rámy, ve kterých byly umístěny kytary, přičamž každá vypadala jako jeden luxusní kousek. Celé to vlastne připomínalo nějakou galerii, či dokonce síň slávy. Byl tady pěkný prostor si vše prohlédnout, Warwick se snažil svoji prezentaci nepřeplácat a to všechno vytvořilo velmi dobrý dojem.

ESP zvolila jinou strategii. Tato firma snad vystavovala svojí kompletní produkci. Jejich kytar tu byly desítky, možná i nějaké stovky. Kytary visely na stěnách dokonce v několika patrech a milovníci nevšedních kytar mohli spatřit jednu „andělskou“ kytaru, jednu mysteriózní (s výrazným křížem) a jednu smrťáckou. A samozřejmě desítky klasických modelů.

I Dean předvedl spoustu parádních kytar, mnohdy s potiskem (tento trend se mimochodem objevuje v posledné době u všech výrobců elektrických kytar). Mezi Dean kytarami nechyběla samozřejmě nyní sériově vyráběná replika kytary Dimebaga Darrela z Pantery (známý model s blesky).

Z dalších velých firem můžu vezvednout třeba Ibanez. Ta neopoměla zdůraznit, že aktuálně vytvořila signature modely ve spolupráci s kapelou Slipknot a propagovala zde ostřejší modely (jakési křížence B.C.Rich a Jackson, nicméně povedené) Falchion, Xiphos, Glaive a nechyběl ani starší, ale netypický Iceman.

Pro toho, kdo už Frankfurt Musik messe navštívil neuvedu nic nového, ale ty kteří se na veletrhu objeví poprvé jistě překvapí velká účast asijských firem. Číňani ve svých stáncích vesele propagovali kytary ať už s totálně neznámými názvy značek, nebo prostě pod transparentem „made in China, made in Taiwan“ a vůbec jim nevadilo, že jejich produkce není nic jiného než snůška všech možných kopíí jak klasických les paulů, tak modernějších warlocků. Nebáli se použít ani průhledné korpusy kytary, ale nějaký vlastní námět bohužel chyběl. Vlastně ne … v jednom stánku jsem narazil na kopii B.C.Riche, ale Číňani warlocka zkopírovali tak, že místo rozměrů používaných na kytary Warlock, použili rozměry z basy Warlock. Chvíli mi to nějak nesedělo, ale po chvíli jsem na to přišel …
V jiném čínském stánku jsem si proklepl stánkaře, když jsem mu obdivoval jseden kytarový tvar. Tvrdil jsem, že jsem takový zajímavý tvar ještě neviděl a čekal jak zereaguje. Ten se ale jen usmíval a pokyvoval hlavou …
Mimochodem mrkněte na tuto stránku, kde jsou čínské výrobky vidět a západní inspirace je také patrná.

Z menších výrobců mě překvapil James Trussart. Toho jsem kdysi na internetu našel s jeho zajímavou sbírkou steampunkových modelů kytar, respektive kytar kde dominoval kov, nebo různě vzorované plechy někdy opatřené až rezavou patinou. Až do letošní výstavy bych si myslel, že to jsou naprosto originální a jedinečné modely, ale vypadá to, že Trussart se tím chce seriózně živit a tak již mám tyto modely v katalogu a vy si je můžete klidně objednat (takže žádné kousky typu „jediný na světě“). Kytary ale vypadají úžasně.

Kdysi malou firmičkou byl i polský Mayones. Na tyto tenkrát převážně baskytary jsem narazil v malé prodejně ve Frýdku-Místku a od té doby jsem o nich neslyšel. Nyní se objevily ve Frankfurtu. Jedná se o velmi dobře řemeslně zpracované nástroje, kde si výrobce dává záležet při výběru dřev se zajímavou kresbou a nástroje jsou jednoznačně okouzlující.

Mezi ještě menší luthiery patří KD Basses. Jejich tvůrce prezentoval svoje výrobky u kterých zdůrazňoval přísný výber dřeva. Některé jeho basy měly svrchní desku slepenou z několika kousíčků dřeva, nicméně všechny tyto kousky byly z jednoho stromu y kytarář si pořádně pohrál s jejich kresbou.  Jiná kytara měla výraznou kresbu dřeva, ze které vystupovaly netypické červené letokruhy.

V sousedním stánku jste mohli narazit na elektrické housle Stratton violin ve tvaru lebek. Jasně, není to nic pro filharmoniky, ale všichni houslisté přece ve filharmonii nehrají, že ?

Jako hračka pro děti vypadaly produkty U.bass. Jednalo se o několik typů strunných instrumentů které vypadaly jako akustická basa, či ukulele nebo elektrická baskytara včetně pětistrunných modelů. Na první pohled bylo provední stejné jako u běžných nástrojů, hned však bylo vidět, že nástroje mají tak poloviční velikost. Přesto na ně výrobci předváděli plnohodnotnou hru, jako třeba na doopravickou baskytaru. Kvůli zkrácené menzuře ale byly použity velmi „divné“ struny, v podstatě jakési tlusté gumové „špagáty“. Zvukový výsledek byste ale asi od běžných nástrojů neodlišili. Otázkou je, jestli se na tyto nástroje dají zahrát všechny baskytarové techniky. Já jsem zkoušel „takové to normální  brnkání“ a ono to opravdu hrálo dobře. Dokonce jsem hned uvažoval, že bych takovýto nástroj pořídil dětem, ale byl relativně dost drahý.

Dalším inovátorským počinem byl nástroj Ziggy tap guitar. Jednalo se odvanáctistrunnou kytaru, na kterou se vlastně nedrnká, ale obě ruce hrají technikou tappinngu. Měl jsem možnost vidět pána tuto hru předvádět a znělo moc krásně. Navíc nam tvrdil, že tuto techniku zvládne člověk rychleji než klasické hraní ny kytaru a že je to nástroj na který lze jednoduše přejít z jakéhokoli jiného nástroje.

Pagelli je výrobce známý netradičním designem nejen elektrických, ale také akustických kytar. Jednou z jeho inovacím je model Convertible. Jedná se o pěkně designově zpracovaný korpus pro původně akustickou kytaru jehož středovou část ve tvaru kruhu můžete vyměňit mezi čtyřmi moduly, aby vznikla akustická či elektrická kytara, rezofonická kytara či banjo.

Zajímavý design předvedla firma Frank Hartung guitars. Její modely Caligo byly celé temné, jen část korpusu výrazně zaujal svám dokonale zpracovaným a pečlivě vybraným kouskem dřeva. Podívejte se ale i na jejich ostatní zajímavé modely.

Inovace jsou koníčkem dalšího vynálezce. Ten použil jako základ elektrickou kytaru, kterou vsadil do pěnového korpusu, jehož součástí byl i malý Marshall zesilovaček a tím získal podle vlastních slov jednak pohodlnou kytaru pro hraní a jednak mnohem vetší hlasitost než je suchý zvuk elektrické kytary bez zesilovače. Zároveň popsal komplet celý hmatník kytary notami, neboť toto je pro začátečníky mnohem pohodlnější řešení, když se učí na kytaru hrát, než složité odpočítávání pražců a rozeznáváné not, které se na nich dají zahrát. Třetí jeho vychytávkou byly odnímatelné pickguardy, který šly odejmout bez nutnosti povolovat struny. Takto připravenou kytaru měl navíc upravenou i k různým jednoduchým změnám snímačů apod.

To jak lehce přenášet rozměrnou kytaru již řešilo několik výrobců. Jedním z nich je český Furch, který na Musik messe vystavoval akustické kytary i svůj patent odnímatelného krku, který se při přenášení vloží do korpusu akustické kytary. Další formou byla theBone-guitar, jejichž koncept spočívá v malém korpusu (jen malý blok dřeva tvarově podobná např. Stanberger/Hohner modelu), odnímatelném hmatníku a tzv. BodyClipu, který nahrazuje zbytek korpusu. V nabídce je hned několik BodyClipů z nerezi, takže si vlastně můžete vybrat tvar kytary, který se vám bude nejvíce líbit.

Když už se bavíme o kytarách s nějak „deformovaným“ tělem, tak takovou úspornou variantu přináší Paul Lairat.

Možná si vzpomenete, že před nějakou dobou opustil firmu Dean její zakladatel Dean Zelinsky a založil DBZ guitars, aby se mohl věnovat výrobě kvalitních kytar a nikoli tomu, co jeho mateřská firma komerčně chrlí. Podobně je na tom i slavný Grover Jackson, který už dávněji prodal svoji firmu Jackson (v podstatě nyní vlastněnou fenderem) aby nyní založil GJ2 guitars. V nabídce má zatím pouze několik nástrojů a není se co divit – nová firma existuje  pouze několik týdnů.

Mezi další kytary, které člověka zaujaly patřily výrobky firmy Fibenare. Ladné křivky, vybraná dřeva. Ale proč se jeden model jmenuje magor ?

Netradiční design, zajímavé kombinace dřeva a plastu, kresby na kytarách – to předvedli kluci z něměckých off guitars. Ani další německá firma EYB guitars nepostrádala několik zajímavých modelů (včetně sitáru)

Poslední firma, o které se zmíním je Human base. Ta vyrábí baskytary opět z vybraných dřev s nádhernou kresbou. Baskytary jsou zajímavé i tím, že jim chybí horní výřez u hmatníku…

Kytary se vyrábějí ze dřeva a tak je jasné, že nechyběli ani obchodníci s exotickým dřevem, např. srbská firma Tonewood.

Krásná dřevěná trsátka bylo možno obdivovat u firmy Wild Child distribution. Ještě nádhernější trsátka ze dřeva, kostí, kamene či škeblí najdete na www.timber-tones.com

Jednoduché, nápadité a milé stojany na nástroje : Boing the bendy stand.

Všechny ty drobné vychytávky a příslušenství najdete zde :

A na závěr kompletní galerie různých kytar:

Na Německém Musikmesse se může prezentovat každý výrobce hudebních nástrojů.
Existují v podstatě dvě cesty, jak to udělat.
Vlastní prezentaci si můžete kompletně zařídit sami nebo využít prostředníka.

V ČR jako takový prostředník funguje Happy materials.

Ta vám dokáže :

• zprostředkovat vaši účast na Musikmesse ( s Happy materials to zvládnete rychle a v češtině, bez problémů vznikajících z jazykových bariér)
• vyjednat vhodné umístění pro váš stánek (mnozí začínající vytavovatelé si dopředu neuvědomí, kde a jak efektivně vystavovat a končí na na místech, kam se návštěvníci ani nepodívají)
• poradí s organizací (jaké materiály vytisknout, jak se prezentovat, jak má vypadat stánek, jak zaujmout)
• poradí s dotací – a vystavovatel pak může snížit své náklady na prezentaci na Musikmesse

Pokud vystavujete hudební nástroje nebo aparaturu využijte také poradenství Jiřího Poláška, který se zabývá novinářskou činností v oblasti hudebních nástrojů, recenzemi nástrojů, propagací hudebních nástrojů na internetu, optimalizací pro vyhledávače apod.
Za 500 Kč získáte CD, které vám umožní :

• neudělat fatální chyby, kterých se dopouštěli vystavovatelé na Musik messe 2012
• poradí, jak nejlépe zaujmout novináře
• poradí, jak se prezentovat mimo stánek
• prozradí, které způsoby prezentace jsou efektivní a které nikoli
• poradí, co nedělat, aby návštěvnci stánku neodcházeli znechuceni, ale nadšeni
• poradí, jak zaujmout dlouhodobě

Vaše náklady budou pouhých 500 kč, ale poskytnuté materiály vám mohou zajistit např prodej nástroje za 20 000 kč, obchodní kontakt, který vám následně vygeneruje 50 000 Kč apod.